Přidat názor k článku Syndrom kočárkového stresu

Krásně napsané s tím se ztotožňuji. Jinak pro Skramušku, moje záda by tohle nezvládla, už ted je mám odrovnaná od zvedání dvojčat. Jsem drobnější postavy a tohle by bylo nad moje síly.
Jsem zvědavá co nás čeká, protože zatím máme malé děti, a vše je v pohodě. Dokonce lidé velice ochotně pomáhají s kočárkem. Ale jak tu někdo psal, nejhorší je to prý od 9 měsíců do 2 let, tak to máme teprve před sebou.

Když jsme jeli asi 3-měsíční kontrolu, zastvila tramvaj, protože před ní upadlo autu kolo a nemohla dál. My v ní zůstali uvězněni, protože před dveřmi tramvaje, u nichž jsme s kočárkem stáli parkovala auta. A pak tramvaják byl děsný sympaták, první navrhl, že když se najde pár chlapů můžou hnout tím autem, pak se snažil kočárek přenést k jiným dveřím a na konec pomohli ukrajinští dělníci jdoucí okolo po chodníku. Kočárek s dvojčaty přenesli přes zaparkovaná auta na chodník. Hezký začátek dne s milými lidmi. To byl vrchol ochoty pana řidiče i okolojdoucích