Přidat názor k článku Na konci a na začátku

No to se ale pleteš. V případě pěstounské péče jsou biologičtí rodiče stále a neměnně rodiči dítěte a ty se jim defakto o něj jen staráš. Takže pokud si bio rodiče vytvoří takové podmínky ( např. bytové, finanční atd a prokáží , že se třeba vzpamatovali z nějaké závislosti pokud je to jejich případ)aby se mohli o své děti starat, tak podají k soudu žádost o navrácení děcek a ty je musíš vrátit . Otázka je , kolikrát se tak skutečně stane v realitě všedního života. Většinou děti , u kterých je šance na návrat domů , jsou v dětském domově a do pěstounky se dávají ty děti, u kterých jsou šance malé. S pěstounkou musí bio rodiče souhlasit ( pokud tedy nejsou zbaveni rodičovských práv), bio rodiče vědí kde dítě je, mohou ho kdykoli po dohodě na smluveném místě naštívit atd. Jsou stále jeho zákonnými zástupci, takže za dítě rozhodují v závažných situacích...např.pas, škola,operace apod. Dítě ve většině nemá tvoje příjmení.
Adopce je něco jiného . Při adopci mezi tebou a dítětem vzniká stav stejný jako kdybysi dítě porodila...má tvé jméno, dědí po tobě atd. Prostě jako tvoje bio dítě. Tam samozřejmě bio rodiče nemají již žádná práva ( tím , že podepsali souhlas s osvojením=adopcí nebo byli zbaveni rod.práv se svých práv vzdali či jim byla odebrána).
Jak vidíš není to taková sranda. Do pěstounky proto jdou lidé , kteří jsou schopni účast bio rodičů unést( např. již mají své děti a vezmou si k nim ještě jedno , dvě , x) . Mnohem více proto lidé, kteří nemohou mít děti, uvažují o adopci.