Verunko, moc, moc držím palečky. Věř, že i kdyby se zadařilo a otěhotněla jsi....... budeš pochybovat taky. Nám se hned napoprvé povedla dvojčata a tuhle otázku už řeším přes 10 let......
Někdy méně, někdy více. Zvláště, když jsou nemocní, něco se děje, případně nadměrně zlobí. To je prostě normální.
Kdyby ale každý zahodil flintu do žita, dříve, než dojde ke zplození miminka, asi bychom vyhynuli.
Tak ať se brzy zadaří.
P.S. už jsem řešila hostitelskou péči, hodně informací mi poskytla Maceška, objevuje se tu (Vám samozřejmě jde o úplnou adopci - rozdíl chápu...), my teď čekáme, jestli se povede domeček, aby měl náš host kde s námi být
)) - bydlíme s rodiči a sourozenci atd.. je nás moc, přesto to určitě zkusíme, - víme, že adopce či pěstounka je pro nás nereálná.
Držím palečky a neboj.