Tak já jsem zrovna nedávno slyšela o případu, který je dle mého dost odstrašující. Kamarádka vládnoucí japonštinou potkala po delší době svou známou, japonku žijící v Čechách. Japonka má za muže Čecha, žijí spolu tady a mají cca čtyřletou holčičku. Z ne moc jasného důvodu (kamarádka se ptala, ale moc to nepochopila) matka v komunikaci s dcerou nepoužívá svou mateřštinu, ale češtinu, kterou ovšem sama ovládá velmi, velmi špatně (není divu, vzhledem k velké odlišnosti obou jazyků).
Výsledkem je fakt, že holčička ve čtyřech letech mluví sice česky, ale špatně, vrstevníci jí nerozumí. Japonsky umí jen pár slovíček a proto se prý teď rodiče rozhodli posílat ji do kurzů japonštiny při jap. ambasádě v Praze.
Pro mne osobně naprosto nepochopitelné a politováníhodné promarnění příležitosti, aby dítě bylo přirozeně bilingvní. :-(
Předchozí