Souhlasím! Od svých 12 let mám atopický ekzém. Při každé návstěvě lékaře mně byla podána vždy nová masť. Buď se trefilo na tu správnou nebo mně píchly injekci s nějakou sylnou látkou, která vždy zabrala. To vše probýhalo v 70. letech. V té době také kožní lékaři na naší poliklinice se střídali v pravidelných intervalech. Výsledkem čeho bylo, že s příchodem nového lékaře se celá procedura opakovala. Za nějakou dobu jsem už podle barvy a zápachu masti věděla jaký bude výsledek. Dokonce mně předepisovali i masti, které jsem přímo nesnášela - strašně mi stahovala a vysušovala kůži, která už i tak byla suchá, že praskala. Do dnešního dne nesnáším vazelínu. Jedině jelení lůj mi pokožku patřičně promašťuje. V době kdy jsem měla dvě děti (2 a 0,5 roku) mně lékař pověděl ( to jsem i sama už věděla), že se mám vyvarovat styku s vodou a dal mi zase masť, na kterou zrovna přišla řada a byla neúčinná. Ani jeden z nich nebral zřetel na moje pocity, na to jak na mně jejich masti působí. Po této návštěvě jsem zrezignovala z lékařské pomoci a začala si pomáhat sama. Pomocí vitamínů B- komplex ( někdy i 10 tablet za den), pupalky dvouleté a jeleního lůje se mi daří více méně udržovat ekzém jen v malých ložiskách. Ovšem v době nemoci nabo stresu se ekzém rozšíří a mně chvíli trvá než se mi ho podaří potlačit. Proto po přečtení úvodního článku silně uvažuji o návštěvě homeopata. A těm, kteří si myslí, že kožní lékař jim pomůže, se chci zeptat kolika lidem už pomohl? Mně ne!
Předchozí