Přidat odpověď

Ahojky, ozývám se po hrozně dlouhé době (už si mě asi nepamatujete ), ale rodinku jsem teď úplně vypustila. S klukama teď bylo docela dost starostí a navíc v srpnu čekáme další přírůstek. Teď mi doktor nařídil trochu víc klidový režim, taky už s tím pupkem nejsem tak pohyblivá, takže mám čas i na internet .
Viviku je mi moc líto jaké má Vítek trápení. Myslím na tebe ať to zvládnete. Bez podpory muže je to těžké.
Mišáček toho zatím taky moc nenamluví (ani nemůže všechno mluvení obstará Macík), ale jinak je to šikulka. A docela pěkně i běhá. Tu metab. poruchu má konečně kompenzovanou, ale nožičky mu zůstali do o, takže bude mít na noc dlahy a spec. upravené botičky. Prý se to srovná. Taky pořád bojujeme s ekzemem. Je polyvalentní alergik, takže ještě chvíli i budeme (no ale břízy mrchy už odkvetly, takže teď je to lepší...).
No a Macíkovi diagnostikovali poruchu pozornosti (prý to má z rizikového těhotenství, hmmm...) a vypadá i na ten aspergerův syndrom. I když prý v nějaké hodně lehké formě (dá se snadno ovlivnit spec. přístupem a nácvikem). Nicméně teď obzvlášť v sociální komunikaci dost zaostává (cca o tři roky), ale co chodí do školky tak to dohání mílovými kroky. Konečně si začíná hrát (zatím teda spíš na úrovni dvouletého dítěte), ale zaplaťpánbůh alespoň za to. Taky jsme zjistili že moc nerozumí mluvené řeči. Je to neuvěřitelné, při tom kolik toho napovídá a jakou má slovní zásobu, rozumí jen hodně jednoduchým pokynům a nesmím použít větu o více než pěti slovech. Taky jsem si chvíli myslela že vůbec neslyší, protože se neustále ptá "Co?" a kolikrát vůbec nereagoval na to co jsem mu říkala, ale slyší dobře jenom nerozumí... Psycholožka říkala že je to jakoby měl v hlavě jen poloviční slovník. Prostě česko-německou část (říct co si myslím) tam má ale z té německo-české (rozumět co slyší) jen tak asi pětinu. Taky se špatně orientuje v prostoru a čase. Takže teď vypracováváme obrázkový rozvrh dne, aby se mohl snadno podívat jestli je dopoledne, nebo odpoledne a taky aby věděl co po něm vlastně budu chtít (vyčistit zuby, obout boty). Má své zaběhané rituály. Vím že neudrží pozornost víc než tři minuty, takže všechny nácviky (má problémy s motorikou, je hypotonický ...) dělíme do tříminutovek. Nesmím po něm chtít víc než jednu věc v jednu chvíli (už dvoupokynům nerozumí, třeba na "vyčisti si zuby a umej ruce" neudělá většinou ani jedno) a musím hodně zjednodušovat, mluvit pomalu, opakovat. Zkusím použít i ty obrázky, ale jsem mizerný kreslíř.... Taky by měl chodit na logopedii, ale to už teď absolutně nezvládám, snad od září... Přesto teď od února udělal velký pokrok, v únoru to s ním bylo strašné. Jsem zvědavá jak to zvládnu s miminkem. Ještě že nám ve školce vyšli skvěle vstříc a Macík se tam hrozně lepší. Do školy půjde nejdřív v sedmi (ale spíš až v osmi) letech a jestli půjde s nálepkou aspergera (popř. s asistentem) se uvidí podle toho jak to bude zvládat.