Přidat názor k článku S miminkem na cestách

Asi tady budu za exota, ale patřím mezi ty rodiče, kteří "vlečou" děti už jako malinké k moři. Jsem z Prahy, chatu nemáme, rodiče ke kterým by jsme vyjeli také ne, takže jediná cesta kterou s dětmi podnikáme je v létě k moři, v zimě na hory.

Nejstarší dcera jezdí od 1,5 roku k moři, mladší děti postupně tak jak se narodili a podle toho kolik jim bylo v létě. Dcera je narozená v listopadu, jela k moři kolem třičtvrtě roku, syn je narozený v červenci a jel s námi když mu bylo 6 týdnů. Letěli jsme na Gran Canaria, dětem jsme na místě zajišťovali jejich pohodlí (mladší dceři bylo tou dobou 1.5 roku, starší dceři 8 let). Vše potřebné pro děti jsem si vezla s sebou, včetně sušeného mléka, i když jsem odjížděla s plně kojeným dítětem, říkala jsem si že pro můj klid bude lepší, když si jedno balení mléka povezu s sebou. Vždycky jsme dodržovali a stále dodržujeme (i když je dětem už 8,10,17 let) pobyt na pokoji cca v době od 11 do 15 hodin, dál se to řídilo momentální situací. Nejstarší dcera je astmatička, nechtěla jsem aby byla ona ochuzená o mořský pobyt. Jediné náročné na pobytu bylo cestování, kdy jsme měli v té době ještě s manželem každý na klíně po celou cestu jedno dítě. Jinak to byla skvělá dovolená. Dětská lékařka samozřejmě o našem odjezdu věděla a nic proti němu nenamítala.

V kempu v Itálii jsem jednou zažila, kdy maminka (Češka) která tam byla na celou sezonu s rodinou a starším dítětem v červenci porodila a po týdnu přijela z porodnice i s miminkem a byli v kempu až do konce září.