Přidat odpověď

Jasně, to je pravda. Já taky netvrdím, že se mají vzít. O dítě se mohou starat i tak. A nebyli by první ani poslední. Pokud se to děvče rozhodně dítě si nechat, pak on by měl přistupovat zodpovědně. Od citlivé lidské bytosti bych očekávala, že bude chtít pozitivně ovlivňovat život svých potomků. Autorka víceméně ohrnuje nos nad rodinou děvčete, ale v čem je její bratr lepší? Možná v tom, že platí své účty, víc nic. To přece ještě neznamená, že je dobrý člověk. Teď už nejde jen o něj, jen o jeho život. No a samozřejmě, že po zralé úvaze uzavřu svazek s někým, komu důvěřuju a mohu se na něj spolehnout. Nicméně tady je situace nastavená jinak a už to nikdo nezmění. Už nemůžou říct, takhle to nechceme, všechno znovu. Není to film, scéna kterou přetočíš nebo smažeš. Nebo schvaluješ aby se vykašlal na děcko, protože to byla jedna noc a jeho máma je pod jeho úroveň? Jsou to i jeho geny, jeho dítě ... Navíc myslíš, že to dítě si jednoho krásného dne řekne, "jasně táta se o mě nechtěl postarat, protože to bylo jen na jednu noc, byl(a) jsem nechtěný(á) a navíc máma byla pod jeho úroveň, naprosto to chápu a nejednal(a) bych jinak." ???
A pokud jde o důvěryhodnost onoho bratra. Byl by pro tebe důvěryhodným partnerem, na kterého se můžeš spolehnout, když je schopen něčeho takového?