Loni jsem to zažila...2x..a podruhé, jak jinak než díky krizi, jsem to nesla těžce. Hódně těžce. Potupa na ÚP mě děsila jako noční můra. Nejdřív jsem navštívila kamarádku, společně jsme si zanadávaly, daly si frťana, ukáplo pár slziček, protože jí to také čeká. Pak jsem šla domů, a zalezla si se synem do postele. Odhlásila ho na druhý den ze školky a pak jsme spali a spali a spali. Další den jsem šla na pohovor na místo, o kterém jsem snila a pár dnů před Vánocemi, v den mých narozenin mi voalala teď už má kolegyně, že mě bere. Všechno zlé, je k něčemu dobré. Hodně štěstí a úspěchů při hledání nové práce.