Přidat odpověď

Bylo to z mé strany zvládnutý, až na jednu lacinou prkotinu.
Jednatel(manžel té formální šéfky, co nerozezná pokladní doklad od koštěte) se nadechl a začal "Danuško, bla bla bla bla, je mi to osobně moc líto, ale bla bla, nejste přesně, co jsme čekali, bla bla"

A já mu povídám:

"Jeníku, ušetřeme si ty trapné formality, někdy si lidé nesednou"

Nu trošku pubescentní, ale proč má nějakej frajer oslovovat ženskou mého věku křestním, nota bene zdrobněle, že jo.
Byla jsem díky indiciím připravená, nebyl to šok. Šok je to teď.

Jsem v třasu, myslím spíš fyzicky než psychicky. Nevím, co se to děje. Možná na mě leze angína.