Přidat názor k článku S miminkem na cestách

To je přesně i můj případ. Většinou jezdíme sami bez manžela. Jsem účetní OSVČ,takže kluci jsou od mala zvyklí že jezdíme ke klientům pro doklady a vyřizovat různé věci. Kromě toho jezdí oba plavat do 30km vzdálené Olomouce.
Jednou jedinkrát chtěla jet babička na plavání s náma a strašně se drala dozadu. Vysvětlovala jsem jí,že to není potřeba, že jsou kluci zvyklí. Nedala si to vymluvit. Nejen že neusnuli a plavání stálo za kikiri, ale přesně co se objevilo v předchozím příspěvku. Když jsme jeli příště sami, tak byl problém s tím že tam seděli sami. A to všechno po jedné !!!! jízdě, kdy někdo seděl s nimi vzadu.
Pokud řídí manža, sedím samoš vepředu. Odtud podávám jídlo,pití,hračky spadené na zem a podobně. Až když je hodně velká krize, jdu dozadu za nima. Máme multivan, takže to zvládám dokonce i za jízdy, což mému choti připadá vždycky děsně k smíchu jak je mamka akční. Dokonce zvládám kojit za jízdy mladému sedícímu v autosedačce přímo do zobáčku.
Tak teda nevím, jsem krkavčí matka a našim klukům opravdu něco chybí ???