To, co popisuje autorka článku, je přesně to, proč jsme zvolili osmileté gymnázium. Bála jsem se, když syn zůstane na základce, že úplně ztratí motivaci se učit, sklony k tomu měl už ve čtvrté a páté třídě, protože přes samé jedničky se nudil. Zvolili jsme jazykové - německé gymnázium, byli bychom radši anglické, jenže ty se pohybují v jiných cenových relacích, než jsou naše možnosti, příštím rokem syn nastupuje do primy, tak jsem na to zvědavá. Jazyky mu jdou, jestli to bude stačit na takovouto školu se ale teprve ukáže. Myslím, že je to oproti všeobecně zaměřenému gymplu dobrá volba.
Nicméně za dva roky nás čeká rozhodování s mladším synem. To bude horší, protože přestože je nadprůměrně inteligentní a když chce, učení mu nedělá problém, problém je ale v tom CHTĚNÍ. Navíc je dost lajdák co se týče nosení věcí, domácích úkolů ap., na jazyky není až natolik nadaný jako jeho bratr, takže mám velké obavy, že to s osmiletým gymn. nebude žádná sláva. Nevadilo by mi, kdyby byl na rozumné základce, jenže tam co je, to není nic moc, jako parta ve třídě jsou hodně roztříštěný, nejlepší určitě odejdou, přijdou ti horší žáci z okolních malotřídek, takže vyhlídky nevalné. A co se týče druhých stupňů jiných základek v našem okolí, nevím, že by to bylo někde jinak.
Předchozí