možná odvedu diskuzi na trochu jiné téma, než měla autorka v úmyslu, ale mě to, o čem chci psát aktuálně trápí a denně zaměstnává.
synek, starší, je ve 2. třídě a odvažuji se tvrdit, že od samého začátku mají jako třída smůlu. předně mají v pořadí čtvrtou paní učitelku, každá má samozřejmě odlišné nároky a metody a děcka s každou změnou zkouší, co nová úča vydrží. potom jich je ve třídě 26, což není zrovna málo, z toho je 16 chlapců a z nich potom 10 grázlíků (včetně mého synka), kteří buď blibiny přímo iniciují nebo se ochotně přidají. takže naše třída je zvěřincem již na prvním stupni a plně chápu, že se s nimi paní učitelka bojí vydat mimo budovu školy. už jen přesun po chodbě např. do tělocvičny je organizačně náročný.
já sama se považuji za přísnou matku, která má na svoje děti nároky, myslím, že ne přemrštěné, ale prostě v rámci slušného chování se ve společnosti, nepeskuju za kraviny (snad) a přesto mám doma dvě zvířátka. plus k tomu zmíněné potíže ve škole, mladší synek ve školce prosperuje zatím dobře.
co je špatně? co s nimi? je to normální?
děkuji předem za vaše případné rady a zkušenosti
Předchozí