Přidat názor k článku Dítě jsem nedala na osmileté gymnázium. Lituji.

Já si taky myslím, že ta selekce zavání elitářstvím. Za mých mladých let nikdo nikam neodcházel, třída byla pohromadě 8 let, nikdo nešel na "lepší". Dost lidí se dostalo na střední školu nebo gympl a vystudovali i VŠ. Neměli problémy s přijetím na školu atd. Nevím, možná jsme měli štěstí, ale pochybuju, že bychom byli vyjímka. Co se týká chování, tak jsme byli takový průměr. Myslím, že opravdu ti nadanější táhli celou třídu a úroveň prospěchu byla dobrá. Navíc si myslím, že to jaké má člověk známky na základce není žádným indikátorem úspěšnosti v životě. Navíc i dobrý řemeslník musí mít něco v hlavě aby tu práci dělal dobře. Nad každou prací se musí přemýšlet. A s tím souvisí i to odtržení o reality, lidi z víceletých gymnázií se už začínají pohybovat ve společnosti jedné skupiny lidí a nemají možnost poznat i jinou. Můj manžel například má kamarády ze základy, se kterými se stále stýká. Přitom každý z nich šel jinou cestou, každý dělá úplně jinou práci, jiné vzdělání a přesto si stále mají co říct. Vzájemně se ovlivňuje několik světů dohromady a myslím, že je to dobře. Můj brácha prolezl základku se čtverkama a šel na učňák a stejně se dokázal vypracovat, dodělal si VŠ a je úspěšný ve svém oboru. Úspěšnost člověka nezáleží na tom jestli vystudoval víceleté gymnázium, ale jestli je schopný, cílevědomý, má konkrétní zájmy a hlavně jestli je ochotný se vzdělávat i mimo vyučování.