Přidat odpověď

Prožíváme nyní to samé,u nás nemůžu říct,že to tak máme odjakživa. Teď je vyloženě kritické období.
S tou důsledností jsem momentálně trochu zmatená,protože když tohle šílené období začínalo,snažila jsem se být opravdu důsledná. Tak jsem neustále okřikovala, trvala na svém (odvádění pozornosti u nás nefunguje,on prostě ví,že proč to dělám),zjistila jsem,že dostává hodně často na zadek až mě napadlo jestli není právě z toho ještě agresivnější, vzteklejší. Máme období,že chce úplně všechno dělat sám a já zjišťuji,že trochu ustupuji a prostě to co je v jeho silách tak mu dovolím ať si to zkusí udělat sám. Takže teď se zas obávám,že to dělám špatně a že nejsem důsledná. Ale je to šílené celé dny jen trvat na svém,když dítě má pak z toho jen půlhodinový záchvat.
Na naší diskuzi (třeba se holky přidají ) mi bylo porazeno z jedné odborné knížky,že se právě ta pozornost nemá odvádět,ale na děti třeba platí o té věci,kterou právě chce a která to způsobila pořád dokola mluvit,aby dítě vědělo,že ho neignorujeme,ale chápeme. Zatím to u nás úspěch nemělo,ale u hodně dětí to funguje. Pevné objetí je při vztekání taky bez výsledku a ani to moc nejde,protože se akorát začne vyvlíkat nebo dokonce kopat.
Někomu pomáhá počítání do tří. U nás už se občas nechá do toho pokoje zavřít,ale zpočátku ani to nešlo,nevydržel tam ani vteřinu. No zkrátka není to jednoduché