Moje nejstarší (nyní 12 let) chodila do církevní základky, která má první stupeň. Takže tak jako tak jsme museli řešit, co dál. Nejprve jsme počítali s tím, že by zkusila zkoušky na 8miletý gympl, jako ostatně většina dětí z její třídy. Zašli jsme ale na testy do pedagogicko-psychologické poradny. Z těch vyšlo to, co jsem stejně tak nějak tušila - že inteligentní na to sice je dost, ale že citově je spíš labilnější (nesnáší změny atd.) a nároky gymnázia by proto dost možná nezvládla. Vzhledem k tomu, že znám několik dětí, které skutečně (byť jsou velmi inteligentní) přestup na osmileté gymnázium nezvládly a vrátily se do ZŠ, brala jsem toto varování vážně.
Nakonec jsme se rozhodli pro přestup na jazykovku (jazyky jí docela jdou). Vzhledem k tomu, jak s ní tímto školním rokem začala mlátit puberta
a vzhledem k tomu, jak jí šel prudce prospěch dolů, děkuji nebesům, že není na osmiletém gymplu... Tady na té škole je jinak v zásadě dost spokojená. Nicméně vzhledem k jejímu vcelku výraznému výtvarnému nadání teď začala pokukovat po 6ti letém gymnáziu s výtvarným zaměřením. Dřív měla 3 hodiny Vv, k tomu grafiku a keramiku, takže 7 hodin týdně - teď má hoďku výtvarky týdně a trpí, i když k tomu chodí ještě na ZUŠku.