Přidat názor k článku Dítě jsem nedala na osmileté gymnázium. Lituji.

Baru,
rozumím ti, ale je tu jeden zádrhel. Co když se tvoje děti budou chtít učit? Nebo co když se ve třídě nebudou cítit dobře? Obojí jsem zažila. Byla jsem dost nemocná, a proto mě rodiče nedali na výběrovou školu, ale zůstala jsem na škole, ze které nejlepší děti odešly. Nebylo to nic příjemného. Nebyla jsem žádný génius, ale prostě konkurence byla pryč. Jednak jsem se otravovala, protože jsem všechno uměla napřed, jednak jsem byla osamělá, protože mě ostatní děti považovaly za šprta, a to v citlivém věku puberty není žádný med. Úžasné bezstarostné dětství se nekonalo, počítala a četla jsem si doma sama. Srovnalo se to až na gymnáziu, kde jsem se zase setkala s dětmi z výběrovky.
Mně se prostě tenhle pohled "ambiciózní rodiče, které své děti někam cpou, aby z nich byla elita, a tím je okrádají o bezstarostné dětství" nelíbí.