Přidat názor k článku S miminkem na cestách

byli jsme v Řecku se synem, 15 měsíců. Bohužel prořval celou cestu letadlem, intezivně řval 2 hodiny letu, nedal se utišit prostě ničím - letadlo mělo totiž zpoždění a nám nevyšlo "časování" spaní do letadla a syn se přetáhnul. Druhý den byl syn ochraptělý, vyletěla teplota, změnila se na horečku, měl kolem 39-40, sráželi jsme ji koupáním v bazénu, protože to byla jediná možnost, jak mu ulevit... Vyčítala jsem si, že jsem pitomá, brát takhle malý dítě k moři, že jsme měli zůstat na zadku doma. Trvalo to 3 dny, pak to bylo dobrý, akorát syna šíííííleně poštípali komáři, takže na konci 2 týdenní dovolené vypadal, jako by měl lepru, štípance se hojili další 2 měsíce, repelenty na ty řecký komářiska nezabíraly (a syn byl jediný, koho štípali, nás ostatní, ani jiné děti ne).

Dovolená to byla nakonec nádherná, moc rádi na ni vzpomínáme.

ALE

jsem rozhodnutá s druhým dítětem moře odložit (letos by jí byl v září rok) a jet, až jí budou alespoň 2 roky. Přijde mi to najednou zbytečné, kvůli "jenom" dvoutýdenní pohodě riskovat zdraví mojí holčičky, raději počkám, až bude adaptabilnější na změny a budu se s ní moci lépe domluvit případně na tom, co jí je.

Na horách jsme byli s oběma (syn 9 měsíců, v zimě Alpy - super, dcera 7 měsíců Alpy - jí to bylo úplně fuk, jen tam víc spala, pro mě to bylo hrozně utrápené s dvěma dětma).

Vyzkoušela jsem si to všechno, a hodlám po těch zkušenostech ještě chvíli sedět na zadku doma a pořádně si to užít. Bláznivě cestovat budeme za 2-3 roky dál :-DDD