Přidat odpověď

Myslím, že blázen nejsi, jen by to chtělo naučit se občas vypnout a program naplánovat tak, aby jsi se nepřetěžovala. My bydlíme 300 km od rodičů a nemáme tady hlídání. Já jsem s dětmi 7 dní v týdnu s tím, že manžel domů chodí vesměs až večer.
Teď tu mám od včera babičku a vyloženě si užívám - prohlížím net, čtu si...nevidím hromadu prádla za sebou, překračuju tu nepořádek - prostě dnes mám RELAX! Dnes využíváme možnosti hlídání a jdeme s manželem na pizzu a do kina a já se od rána těším jak na první rande... Zkuste něco takovéhle občas podniknout - je to bomba na pár hodin vypadnout od dětí, domácnosti...
Přiznám se, že odjet od rodiny třeba na dovolenou by pro mě nebyla dovolená - děti i manžel by mi po pár hodinách chyběli Ale zase uznávám, že když jsem ve 2. letech dcerky byla v nemocnici po mimoděložním, tak jedinné co jsem tam brala jako klad bylo, že jsem si tam super odpočinula - pominu-li ty nervy okolo toho, že jsme přišli o děti... Tak je možné, že okolo těch 2 let dítka tyhle krize přichází na většinu.
Odejít do práce na zkrácený úvazek by se mi taky líbilo, ale bez hlídání je to jen sen,- nepřinesla bych domů tolik co přinese manžel a tudíž kdyby on hlídal a já pracovala, tak by naše domácí kasa dost pohubla Takže já do práce nechodím, ale ráda vyrážím třeba na spinning - tam si při sportu hezky pročistím hlavu