Přidat názor k článku Jak si poradit s protežováním jednoho z dvojčat?

Lorax kluci jsou jednovaječní, ale povahu má každý jinou. Peťulka je kliďásek. Hodně přemýšlí než něco udělá a dovolím si tvrdit, že domýšlí důsledky, v tom jednodušším slova smyslu vzhledem k jejich věku. Není takový nervák. František je od malinka nervák. Když mu něco nejde tak s tím praští, bouchne sebou o zem a tříská do ní hlavou. V tom jejich bratrském vztahu je Fanda ten průbojnější, ale jen když jsem u toho já. Když přijde někdo cizí tak Peťulka je společenštější ale Fanda je pořád u mě. Venku se Fanda vydá i na výlet kolem paneláku úplně sám a je mu fuk jestli na mě vidí. Péťa se drží u mě. Co mě ale dostává je to že i když Fanda něco špatného udělá Péťa místo aby se vztekal udělá malá malá a tím to pro něj hasne. Když je teď Péťa nemocný a jen zabrekne, tak mu František bez zaváhání přinese to s čím si zrovna hraje, což běžně bez rvačky nejde... Jsou každý úplně jiný povahou a to je krásné. Nemám pocit, že bych jednoho prosazovala více než druhého. Peťulka míň naspí, tak je se mnou o samotě a tulí se a "povídá" proti tomu Fanda je živel a chce víc pozornosti když je vzhůru. Oba si přijdou an to co potřebují a já na to co potřebuji já. tatínkovi nechávám oba když jdu do obchodu, chci se vyspat nebo v soboty dopoledne kdy si pozařizuji to co potřebuju. Když tak nad tím přemýšlím tak podle toho článku bych teď třeba měla napsat že prasazuji Peťulku protože má horečku a nosím ho 3 dny na rukou. Mě to, ale přijde jako nesmysl. Jen plním jeho aktuální potřebu, což dělám zase jindy u druhého, to je dáno okolnostmi,ale za protežování bych to nenazvala.