Přidat odpověď

řekla bych jak kdo, kdo vysloveně nechce jistě má šanci se takovým výkonům vyhnout, neprovádět je. základ lékařského povolání - a v tom je základ jejich někdy zdánlivého, někdy skutečného chladu, podle mě - je nesoudit a brát všechny pacienty stejně. Zní jako klišé, ale ležela jsem ve 13tt na oddělení kde se potrácelo - byly tam těhulky na udržování, holky co chtěly na potrat, holky co měly zamlklá těhu a musely na revizi.,.. a podobmné "lahůdky". Ti doktoři nemohli-nesměli dělat žádné rozdíly, museli ke všem přistupovat stejně-pragmaticky bez ohledu na to že třeba jedna taková jednodušší pacientka jeden den dělala scény že si dítě vzít nenechá ani kdyby se po amniocintéze ukázalo že je postižené; druhý den tam za ní přišel její tmavší přítel, měli spolu bouřlivou hádku a ona doktorům bez mrknutí oka oznámila, že chce na potrat. byla ve 20tt, dva týdny tam ležela na udržování, měla k takovému potratu zdravotní indikaci... NO šla, doktoři nemrkli okem. My -pacienti - jim to taky neulehčujeme, jen co je pravda? Nechci se jich zastávat, sama mám také špatné zkušenosti.... ale někdy je chápu. Na tomhle oddělení jsem byla týden a byla jsem z toho na prášky, BÝT TAM DÝL, SKONČÍM V TĚCH BOHNICÍCH. naštěstí mě pak pustili