Přidat názor k článku Proč nemůžeme rodit děti?

Hroudo, nejanči, nedělej ze sebe oběť, prostě máš radikální názor a vidíš to tak, jak to vidíš, tak si to zkus představit. Zřejmě máš jasno.... někdo jiný, například já, až tolik ne.

Mám jasno v tom, že bych nešla na potrat, kdyby se cokoliv semlelo a otěhotněla jsem. Ano, představovalo by to pro nás v podstatě komplikaci, museli bychom přeorat celý náš život, všechny plány. Taky hezké, nazvat dítě komplikací - tak to ale nemyslím, komplikovaná by byla ta situace, mj. nedovedu normálně odrodit atd... ale ustáli bychom to, pokud by dítě bylo zdravé, možná bych byla i nadšená, časem určitě.

Představa péče o postiženého prcka mi prostě není blízká. Nevím, jestli na to máme dost sil psychických i fyzických. Prostě to nevím a bála bych se selhání, toho, že zase skončím na antidepresivech, odnesou to děti, které už máme, a vlastně my všichni.

Zřejmě mám bujnou fantazii, obdivuji maminky - resp. celé rodiny, které zvládly péči, nebo prostě to rozhodnutí. Nejsem ani pro potratová, ani mi není blízké tvrzení, že každé počaté miminko se musí narodit, prostě jakýkoliv radikalismus je mi cizí. Možná i proto, že mám človíčka s postižením v rodině a věř mi, že tohle rozhodnutí udělali rodiče i za jeho sourozence. Autonehoda, rodiče již nežijí. Ne, není mi divné, že se o svého sourozence starají, není mi divné, že ho mají rádi, je to fajn kluk.

ale někdy je to břímě rozhodnutí, nebo jeho důsledky těžší, než si dovedeme představit. Ve všech případech.