Přidat názor k článku Proč nemůžeme rodit děti?

No, samozřejmě, že jí to pomůže. Nevím, kolik ti je let, ale já opravdu zažila dobu, kdy potraty v jistém ohledu suplovaly antikoncepci, většina mých kamarádek potrat absolovala a velká morální dilemata z toho neměly. Dodnes i pamatuju, jak moje sousedka v lavici v osm ráno absolvovala miniinterupci a v deset se už vedle mne ládovala dynylem, protože ji bolelo břicho. Většina z nich by pravděpodobně porodila zdravé dítě, jen v sedmnácti. Ve světle tohohle mi rozhodunutí pro potrat postiženého dítěte připadá celem dobře zdůvodnitelné, i když ve 24 týdnu už je celá ta procedura mnohem víc stresující. Půl cesty už je pryč a je to opravdu zmařená naděje, ale z mého pohledu pořád jen naděje. V pátám měsíci jsem se rozhodně necítila být matkou.

A pokud mám mluvit za sebe osobně, já jsem sice nikdy na potratu nebyla, ale mnohokrát jsem se k němu rozhodla. To, že nakonec nebyl potřeba, je jiná věc. Prostě, potrat je pro mě nejlepší ze špatných řešení.