Přidat názor k článku Proč nemůžeme rodit děti?

jirkajurko, já jsem ten zbabělec, který by v bezvýchodné situaci skočil. To mě napadlo při pohledu na ty statečné a bojující.
Já bych prostě pořád nevěděla, jak se rozhodnout pro úplně jinou svébytnou jednotku. Jasně, bude žít. Jenomže JAK, JAK bude žít, bude to ten silný, bojující jedinec, nebo ten zbabělec, který při pohledu na injekci omdlí?
Copak ještě fyzická bolest, ale už si nedovedu představit být pohybově odkázaná na druhé - nesnáším cizí doteky apod. jak bych přežila nějakou náročnější léčbu, nebo intenzivní péči cizích, nebo i blízkých.
Mě jednoduše zajímá ta jistota, kterou lidi mají v téhle otázce, protože sama ji nemám. Protože je netrápí takové otázky? Protože život je nadřazen všemu ostatnímu? Protože život sám o sobě je tak obrovská hodnota, že všechno ostatní je nicotné?

To není bezcílné "rejpání" mně to opravdu zajímá, možná jsem jenom taková podivně potrhlá osoba a ve skutečnosti na tom nic tak složitého není?