... - bohužel, ale já jsem se s tím tedy nesetkala, naštětsí. A kdyby, šla bych okamžitě jinam a navíc bych se na doktora i ostatní personál stěžovala za takové hulvátské a neprofesionální chování!!!
Také mi trochu přijde, že v tomto článku je to popsáno skoro tak, jako by se tímto stylem chovali ve zdravotnictví úplně všichni, celý "systém"... To je na mě trochu zjednodušené a hlavně nechápu, proč pisatelka po takových zkušenostech nezměnila lékaře, popř. nepodnikla další kroky?!?
Já jsem také žádné genetické testy nepodstupovala, resp. u prvného dítěte udělali Triple Test jaksi automaticky, ale nikdo k tomu nic neříkal; u druhého (jiný gynekolog) jsem na něj nešla, ani na nic dalšího toho druhu (jen ten UZV v 20.týdnu a předtím ještě kolem 12./13.týdne). Můj gyn. to bral úplně normálně jako moje osobní rozhodnutí a hotovo.
Samozřejmě je to hrozné, když existují zdravotníci kteří se choavjí jako popsáno v článku. Ale vždy je to TAKÉ (samozřejmě ne jenom) tím, že jim druhá strana - tedy my pacientky (což v případě rodiček není zrovna vhodný výraz, ale mluvím teď o zdravotnictví obecně) a pacienti - tohle umožňuje! Je to přece jako se vším - kdyby si to nikdo nenechal líbit, přišla by změna mnohem rychleji, k takovým lékařům by brzy nikdo nechodil, resp. by to měli těžší v tom, že by ty své postupy museli obhajovat.
Mně se osvědčilo si své lékaře (i porodnici) dobře vybírat a i pak mít stále v hlavě fakt, že "odejít mohu vždy", je to jen na mně - pokud by neblyo možné se se zdravotníkem domluvit na úrovni dvou dospělých rovnocenných lidí. Zatím jsem odejít nemusela nikdy, jen občas došlo na zajímavou diskusi... ;-)
Předchozí