Zuziny souhlasím.Když jsem čekala Jindříška,tak jsem byla na klasické genetice ,rovnou jsme řekla lékařce,že amniocentézu odmítám.Naštěstí nebyl problém,jen se zeptala,jestli bych si nechala i postižené dítě.Řekla jsme že ano,že prostě s manželem potrat odmítáme.Víc to nekomentovala,testy vyšli OK.Ještě mi gratulovala,že čekám zdravé miminko.V 20 tt ultrazvuk v pořádku,opět lékař konstatoval,super,čekáte zdravé miminko.Šok v 30 tt, stejný lékař na UZ ,ale něco se mu nezdálo na srdíčku.Takže ihned do Motola a potvrzení,že malej má těžkou VV srdce.V Hradci ve fakultce , kam mě poslali rodit nám doktorka řekla,že ta vada byla viditelná už v 12 tt a mohla jsem jít na potrat.No koukala jsme na ní jak kretén,protože v Motole nám řekli,že vada jde operovat.A ona najednou mele o potratu.Dva dny po porodu,přišla primářka a začala na mě,že ta vada musela být viditelná,že jsem mohla jít na potrat.A že si můžu na lékaže co dělal UZ stěžovat.To už na mě bylo moc a začala jsem tam brečet,že na potrat bych stejně nešla.Od té doby mám názor na potraty kuli VV ještě pevnější.Protože,pokud je někdo schopný navrhnout potrat kuli VV srdce,která je velmi dobře operovatelná,tak kde to jsme? Malému stačila jedna operace a srdíčko má v pořádku i ten rok do operace zvládl v podstatě velmi slušně.Rozhodně neměl bolesti,nic takového.A největší paradox je,že nakonec celoživotní postižení bude mít díky VV páteře ( tu poznali až v roce) a DMO,kterou nikdo do minulého týdne nerozpoznal.Hlavně že mě na genetice gratulovali ke zdravému dítěti.Takže ted už vím,že genetika ani UZ není 100%,a že potrat se navrhuje kolikrát opravdu kuli vadám,které jsou dost v poho zvládnutelné.
Další věc,kterou prostě nechápu,pro VV slučitelnou se slušným životem se navrhne potrat a na druhou stranu se zachraňují čím dál menší miminka,se všemi důsledky.Že oni tráví třeba celé dětsví po nemocnicích a mají následky celý život je podle lékařů OK,ale když stejný život bude mít dítě s VV,tak je matka nezodpovědná, že nešla na potrat.To nějak odmítám pochopit.
Předchozí