Přidat názor k článku Proč nemůžeme rodit děti?

Není to tak dramatické. Při prvním těhotenství mi přišel hodně obtěžující poslední měsíc, kdy se každý týden muselo na monitor, do porodnice, bylo to na celé dopoledne. Při monitoru mě sestra nutila miminko budit. Protáčela jsem oči a byla ráda, že jsem porodila v termínu a nemusela už tam chodit.
Na konci druhého těhotenství jsem byla náhodou na kontrole u svého gastroenterologa (léčím se s crohnovou nemocí) a ten mi zjistil hodně špatné jaterní testy. Hned jsem musela do porodnice, na monitor a protože se testy šíleně zhoršovaly (těhoteská cholestáza) a v ohrožení nebylo už jen miminko, ale i já, porod vyvolali. Porod proběhl celkem hladce, syn byl po narození klidný a spokojený. Měla jsem štěstí, že se na to přišlo. Je pravda, že mě šíleně svědilo tělo, hlavně ruce. Bylo ale horko a já si bohužel nikde nepřečetla, že by svědění mohlo znamenat něco špatného. Takže radím, svědění na gynekologii hlásit. Takže tohle druhé těhotenství mě poučilo, že vyšetření mají smysl, ačkoli když je vše v pořádku, tak se to tak nemusí zdát.
Genetické testy, o kterých píše autorka článku, to je trochu z jiného soudku. Je na každém, aby se rozhodl, zda je postoupí nebo ne. Pokud bude opravdu schopen se pak starat o postižené dítě.