Přidat názor k článku Proč nemůžeme rodit děti?

Na porod tedy též nemám zvlášt moc hezké vzpomínky. Ovšem u prvního porudu manžel nebyla a u druhého jo, v čemž byl zásadní rozdíl co se chování zdravotníků týká!!!U prvního porodu byla sestra drzá a nechutná,dokonce jsem rodila v noci a ona všude zhasla a řekla, že nemám tlačit a šla do tmy něco dělat...asi dělala papíry při svitu luny...tak jsem se tam celou noc trápila a ráno nastoupla mladá sestřička,která byla snad anděl pomohla mi poradila a malá byla za 20min. na světě...u druhé si sestřička nedovolila odejít,jelikož tam byl i manžel. Né, že bych se zrovna já neuměla ozvat, ale znáte to sami, když člověk trpí tak je docela na dně a neumí říct to co si běžně myslí.Též pobyt v porodnici bych nazvala katastrofou, ale pozor jen v případě, že sloužila jedna sestra,její ochota byla na bodu mrazu a o aroganci ani nemluvím, čímž to vlastně pokazila ostatním, které byly příjemné.Dodnes jsem na sebe rozlobená, že jsem jí pořádně nevypucovala žaludek, když jsem ji požádala o chvilkové pohlídání mimča,že jsem se chtěla osprchovat...hned mne napadla jak to budu dělat doma atd.Mimochodem doma jsem na to byla sama a malou jsem tahla v nosítku do koupelny,abych se v rychlosti sprchla...malá řvávala celé dny jak Tarzan a ten týden v porodnici by pro mne mohl být týdnem klidu,ale to by mi musel někdo dopřát...Možná by to sestřičky též mohlo napadnout, že každá nemá doma dvě babičky,navařené, uklizené oprané...ale jsou i takové bez babiček s manželem od rána do večera v práci...