Přidat názor k článku Proč nemůžeme rodit děti?

danyelko,já netvrdím,že život s postiženým dítětem je procházka růžovou zahradu.Jinak návštěvu ústavu mi doporučovat fakt nemusíš,dělala jsem dva roky v LDN u těch nejtěžších ležáků, a rok jsem chodila na praxy do ústavu pro mentálně postižené toho nejhoršího kalibru.Takže sakra dobře vím,jak tihle lidi v dospělosti vypadaj.
Jinak k tomu,že kámošky manžel se někde zakoukal,já nevím to může udělat i kdyby neměl doma postižené dítě.
Chápu tvůj postoj ,protože to vidíš u kamarádky.Ale zas chápej postoj ostatních. Já fakt netuším jak na tom Jíja bude za x let,jeho onemocnění je neprozkoumané ví se o něm v lékařských kruzích v podstatě houbeles.Ale prostě bojuje jak se dá.Jinak kámoška lítá do Chorvatska s dítětem,které musí jíst mixovanou stravu,je to pololežák,jakžtakž mluví.Je fakt,že tohle bych nezvládla dovolenou mimo ČR s takhle postiženým děckem.
Bezbarierové chaty seženeš,můžeš zvolit i dovolenou pořádanou třeba rannou péčí,něco dělá i klub epileptiků.Tam to je maximálně uzpůsobené pro postižené děti.My jedem letos poprvé tak jsem zvědavá.
Ono záleží i na tom jak ta rodina žila předtím.My jsme s manželem byli zvyklí,že každej měl a má svoje zájmy,takže jsme solo dovolenou trávili i před narozením Jíjušky.Tudiž pro nás nic nového.
Ale beru pro někoho to může být nepřekonatelný problém.
V tomhle ohledu jestli nechat narodit,nebo ne postižené dítě,to je prostě a jedině volba rodiny,které se to týká.A ta volba ať je jakákoli by měla být prostě respektována.Protože stejně to zásahne právě jen tu rodinu a nikoho jiného.Oni se budou muset smířit s tím,že přišli o nemocné dítě,i když před porodem,nebo naopak s tím,že maj dítě postižené a musej tomu uzpůsobit život.