Já teda nevím, ale on psal, že to té žena oznámil s tím, že dál je to na ní. Ona to považovala dvakrát za chybu a po porodu ho odložila. Není tam nic o tom, že to přece říkal. Sammozřejmně, že by bylo ideální, aby ženě, jejíž dítě má potvrzený Downův syndrom, byla nabídnuta psychologická pomoc, kde by jí bylo vysvětleno, že i s tím se dá žít, případně jí byl dokumentován příběh někoho, kdo vede plnohodnotný život a tak. Ale u doktora bych chybu neviděla, choval se profesionálně. Jde spíš o to, že ta žena si to odmítla připustit a pak odmítla nést následek svého rozhodnutí. O to tam šlo - pokud se dítě rozhodnu porodit, měla bych se o něj postarat. To je to nejlepší, co mu můžu nabídnout. Myslím si, že zrovna pro děti s DS není dětský domov žádná výhra a jejich zdravotnímu stavu to nijak neprospěje - žena se prostě zachovala nezodpovědně ne v tom, že přivedla na svět dítě s DS, ale v tom, že ho opustila.
Předchozí