Přidat názor k článku Proč nemůžeme rodit děti?

Alice, to jsme ale pořád u toho samého.

Když se žena v podobné situaci rozhodne pro porod postiženého dítěte, "měla by si být vědoma" následků.
Když se rozhodne pro potrat, také by "si měla být vědoma" následků.

Někdo v té situaci uvažuje "dítě porodit chci a jsem ochotna se o něj starat, ať bude jakékoli", jiný dítě porodit nechci, protože jsem přesvědčená, že starat se o něj by pro mě bylo neúnosné".

Viděli jsme, že se tu diskuse vyprofilovala (ostatně jako vždycky, když se na toto někde zavede téma) na dva tábory, z nichž jeden vášnivě obhajuje první variantu, druhý variantu druhou a oba se tváří, že nechápou, jak ti druzí mohou uvažovat tak nemožně a myslet si opak.

Já se zas přiznám, že nechápu, jak v tomto někdo může mít křišťálově jasno nejen za sebe (což plně chápu, a to i postoj "nikdy bych nedala pryč ani jakkoli postižené dítě", i postoj "vím, že bych se o postižené dítě nedokázala a nechtěla starat a pryč bych ho dala vždycky") ale i za ostatní a s připitomělým pocitem imaginární nadřazenosti jim kázat o jediném správném řešení?

Já jsem se naštěstí v situaci, kdy bych se musela takto rozhodovat, neocitla a jsem za to nesmírně vděčná. Kdybych se rozhodovat musela, místopřísežně prohlašuji, že nevím, JAK bych se rozhodla, protože by to záleželo mimo jiné i na okolnostech, ve kterých bych byla a které teď samozřejmě nemohu znát. Ale domnívám se, že ať bych se rozhodla jakkoli, bylo by to rozhodování mezi tím, která ze špatných variant je méně špatná, a pochybuji, že bych pak své rozhodnutí s fanatickým leskem v oku doporučovala i ostatním.