Přidat odpověď

To okolí se může stát součástí té svobody.
Taky jsem měla pocit, že mě to "vcuclo" kamsi, kde jsem být nechtěla. To byl začátek a docela dlouho trvalo, než jsem si uvědomila, že ideologie o to, že člověk má pracovat, protože kdyby se jen tak povaloval, nebyl by šťastný a že bez některých věcí je člověk socka.........je toho spousta, čím je člověk zavalený.
Ta myšlenka, že je to nějak špatně a divně, protože já to tak necítím, stála úplně na začátku. Jenže: "Jsem přece slušná osoba, která tohle všechno ví, když je to tak logické......"
Nění to jednoduchý a ta spousta naučených klišé, která jsou součásti ideologie, která tenhle systém pohání, člověka pronásleduje dlouho a úporně. Největší boj je to sám se sebou.
Štěstí přeje připraveným a kdybych se tím bolestně neprokousávala a zastihlo mě to neočekávaně, prostě jako situace, které člověk musí čelit, nevím, jestli bych to vůbec zvládla.
Třeba ještě nejsi připravená a je to takhle dobře a správný čas teprve přijde.