Přidat odpověď

Poprvé jsem jela pendolínem - jinak jsem si tu vzdálenost neuměla představit.
Měli jsme v zadní části vagónu - pro invalidy (žádní invalidi nejeli a v celém vagonu byli jen 4 další lidi)

Nástup - lehký kočárek rozložený, zaparkovaný přímo před sedačkou. Do vlaku jsem strčila první starší dítě, zaměstnanec drah mi pomohl nahoru s prckem. Ve vlaku cca 4 hodiny děti (rok a 3) neustále běhaly, vzhledem k tomu, že jsme nastupovali asi v pět ráno, lidé obdivovali jejich výdrž. Ti znalí i mou :))
Měli jsme s sebou plný kočár věcí na zabavení, které je vůbec nezabavily, běhat po vlaku je mnohem lepší.

Neustále chodili čůrat na WC naštěstí v pendolínu čisté,

Pro zklidnění jsem zbaběle použila u nás doma neznámé želé a brambůrky :))

Doporučení, do kočárku nedávat nic cenného, může se stát, že se k němu po dobu jízdy nedostaneš.