Přidat odpověď

Káťo, já když čtu, jaké má Káťa (zakladatelka) diskuze potíže v práci, tak u nás jsme si naopak vycházeli vstříct (pracovala jsem jako lékařka, jediná bezdětná, takže třeba sloužit Vánoce, dovolenou si brát na podzim, nebo na jaře, ale mi to přišlo normální, manžel, také lékař, ale v jiné nemocnici, to měl stejně, věděla jsem, že až budu mít děti, bude to sloužit někdo jiný, prostě to takhle fungovalo vždy ... když se nám narodil starší prcek, ještě první Vánoce manžel sloužil a pak už ne, teď slouží vždy Silvestra) ... takže není to o práci, ale o lidech v ní, s kolegy jsme měli pro sebe navzájem pochopení, když bylo potřeba prohodit službu, přijít později nebo odejít dříve, vždy jsme se domluvili, protože každý občas potřebuje něco zařídit, to jen normální (potíže byly, když se do toho zapojil primář, ten si potřeboval honit svoje ego, takže když kolegyně přišla pozdě, protože vedla děti do školky, nechal jí tam o přesně stejný čas sedět déle odpoledne, i když nebyli žádní pacienti, tohle prostě nepochopím )...
Nástup do práce mne čeká po prázdninách, přestěhovali jsme se, takže hledám jinou práci a jak to budu s prckama zvládat mne děsí už teď, ale vím, že u těhle "dětských akcí" prostě být chci, je to pro děti hodně důležité, aby maminka byla s nimi, takže teď jen najít práci, kde pro tuto budou mít pochopení, což ještě nevím, jak udělám