Káťo, to by mě taky mrzelo zmeškat takovou událost,která je pro děti určitě moc důležitá, asi bych kvůli tomu obětovala i den dovolené. Já jsem v době kdy byly děti malé také pracovala nejméně do 17, ale měla jsem štěstí na chápavé a lidumilné šéfy
, kteří mě v případě opravdu mimořádných akcí s dětmi pustili domů dříve. Samosřejmě s tím že si to v dalších dnech napracuji. Ale v některých profesích, zvlášť když se dělá na směny to asi takhle nejde...