Přidat odpověď

Nenaštvávám se, většinu názorů považuju za legitimní, neurážím a neútočím.
Pokud někdo útočí přímýmn útokem - urážkami, snaží se zasáhnout slabé místo apod. sice se mě to tak moc nedotýká, protože nezveřejňuju nic, s čím nejsem sama srovnaná, skutečně odcházím.
Nenechává mě chladnou, pokud takhle někdo útočí na jiného a nevidím důvod, proč mu nejít na pomoc, třeba jako poučku pro útočníka, že se může setkat i se silnějším protivníkem tam, kde to nečeká. Ne každý je schopen sám to ustát, není tak verbálně obratný apod. Nevidím důvod, proč to nedělat. Nevidím na tom dokonce ani nic špatného.
Na některé diskuse třeba reaguju až v takové chvíli, zvlášť, pokud je to téma, které mě samo o sobě až tak nezaujme, nebo mám jasně vyhraněný postoj, který nepotřebuju obhajovat sama za sebe. Většinou je to politika a zrovna levicový postoj k věci je často použit jako záminka k podobnému útoku a pak se obvjeví spousta nesmyslných argumentů - počínaje tím, že zastánci levice jsou flákači a netáhla, co se chtějí přiživit a levice = totalita konče.
Obzvlášť v některých případech je to dost křiklavé.

Kontroverzní bývají třeba "kuřácké" diskuse, ale u toho se spíš většinou bavím, protože ti bídní kuřáci jsou schopní vzít to s nadhledem.