Mono, já jsem vyrostla v bytě 3+1, mám dva bratry, měly jsme společný pokoj. Nikdy jsem neměla potřebu mít svůj pokoj, až v dospívání. To už se naši ale rozváděli a já podědila jejich ložnici. On ten druhý pokoj měl být něco jako pokoj pro hosty a do budoucna druhý děcák. Ale ten jejich hlavní pokoj je tak prostorný, že tam každý své soukromí jistě najde.
Já moc to klasické uspořádání nechápu(dětský pokoj, obývák, ložnice) - nejraději bych měla i oddělené ložnice a chodila za tím svým na návštěvy
.