Já jsem nad tím, jestli budu a nebo nebudu kojit nikdy nepřemýšlela. Nedumala jsem nad tvarem, velikostí atd mých prsou. Prostě jsem si řekla, že to nechám na přírodě....a hle? Rodila jsem císařem,syna jsem poprvé dostala ke kojení po 28 hodinách a kojím ho doteď a to mu je 14. měsíců. Kojím tak 2x denně a až 6x za noc. Líbí se nám to, je to krásná chvilka, kdy si užíváme jen sami sebe. Ale nikdy by mě nenapdalo nějak odsuzovat nebo se divně dívat na maminky, které nekojí. Ale všimla jsem si, že ty maminky, které nekojí z různých důvodů (málo mlíčka, žádné mlíčko, líné dítě...)se ale tváří strašně provinile, jo, jako kdyby se omlouvaly za to, že neplní trend dnešní doby. Jasně, kojení je určitě velice prospěšné pro miminko,ale když to prostě nejde, tak to nejde a nemá smysl trápit sebe nebo dítě u prsa. Já jsem ráda že kojím, momentálně jsem ve druhém měsíci těhotenství a uvidím, jak dlouho bude chtít syn kojit, klidně budu kojit miminko i jeho tandemově. I pan doktor to schvaluje. Prý si starší syn sám řekne, jestli chce ještě kojit nebo se odstaví. Každopdáně nebudu nějak naléhat. Ale nebudu z toho dělat žádnou vědu. Může se stát, že druhé miminko z nějakého důvodu kojit nebudu (nebudu mít mlíčko, nebude chtít ono kojit) a určitě se kvůli tomu nebudu obviňovat, že jsem snad horší matka....
Předchozí