Přidat odpověď

Jééé, spřízněná duše. To já ho zase "peskuju". A máš vlastně tak trochu kliku, že ten jeho bordýlek můžeš uklidit, když má přijít kamarádka. To já se jeho věcí nesmím dotknout a kdykoliv to udělám a provalí se to, tak je děsný průšvih (např. když jsem uklidila CD-romy, které se do té doby povalovaly na všech možných i nemožných místech, do skříňky, to jsem obdržela pěkně dlouhou přednášku). Takže u nás je bordel konstantně. Návštěva nenávštěva. A pokud uklízím, tak taky jedině v jeho nepřítomnosti, protože jinak by asi hrozil rozvod nebo vražda. No je to příšerný. Sním o tom, že bychom měli dva byty na patře a v jednom by žil manžel a v druhém já s dětmi a manžel by nás chodil navštěvovat. To by byla úleva.