Přidat odpověď

Povinnost podrobit se očkování je obecně dána ustanovením § 46 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví v platném znění, které stanoví:

„Fyzická osoba, která má na území České republiky trvalý pobyt, cizinec, jemuž byl povolen trvalý pobyt, cizinec, který je oprávněn k trvalému pobytu na území České republiky, a dále cizinec, jemuž byl povolen přechodný pobyt na území České republiky na dobu delší než 90 dnů nebo je oprávněn na území České republiky pobývat po dobu delší než 90 dnů, jsou povinni podrobit se, v prováděcím právním předpisu upravených případech a termínech, stanovenému druhu pravidelného očkování.“.

Prováděcím právním předpisem, který výše citované ustanovení zákona dále konkretizuje, je vyhláška č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem (dále jen „vyhláška“), která byla s účinností od 12.3.2009 novelizována vyhláškou č. 65/2009 Sb. Podmínky očkování proti tuberkulóze upravuje ustanovení § 3 vyhlášky č. 537/2006 Sb. s účinností od 12.3.2009.

Žádná jiná právní norma očkování neurčuje. Existuje ale návrh České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP na změnu termínu primovakcinace proti tuberkulóze, který je problematický v několika ohledech - m.j. se navrhuje posunutí termínu calmetisace do druhé poloviny prvního roku věku dítěte po skončení základního očkování, což je nesmysl.

Očkování proti tuberkulose není primárně věcí PLDD.

Lze ale najít zákonem (§ 47 odst. 1 písm. b) zákona č. 258/2000 Sb.) podložený jiný důvod k odmítnutí očkování.