Přidat odpověď

U prvniho ditka byla realita tvrda. tesila jsem se na krasne ruzove a vonave miminko, materskou lasku a pohodicku...
Narodil se mi kriklounek a najednou jsem bojovala se svymi pocity - citila jsem lasku ale i vycerpani a nekdy, priznejme, vztek ci negativni myslenky a to me teda dorazilo....
U druheho ditete jsem uz byla psychicky pripravena na vse, a byla mile prekvapena. Narodil se mi andilek.
Takze take zalezi na detech....
Fascinovane ctu rozhovory se znamymi maminkami, jak si pochvaluji, jak materstvim objevili sve lepsi stranky. JA objevila sve horsi. Netrpelivost, vynervovanost,....Mozna, ze jsem si toho taky nalozila dost, u obou deti jeste pracuji.
Ale musim rict, ze dcerka se uz umoudrila, jsem na ni neskutecne pysna, je to sikulka a myly slunicko.
Snazim si to uzivat, protoze ted uz vim, jak cas bezi a ze na to budu jednou vzpominat....
Stejne je to krasna etapa !!!