Přidat odpověď

No... Tragika to věrna svému jménu vidí příliš tragicky, ale v lecčems má pravdu...

Minimálně v tom že ti tu žádná z nás neporadí jestli je to ve vaší situaci "o hubu nebo ne"... To musíš vědět TY a TVŮJ MUŽ... Žádná z nás do vaší domácnosti nedochází a žádná z nás nemůže vědět co je to "vycházíme tak-tak".... A taky si troufám napsat že v zástupu těch co ti tu budou pět ódy až do nebe jaký je to báječný mít třetí dítě, a jak "pohodově" se to dá zvládat se tu neobjeví žádná co ti napíše "no sekli jsme se, je to v háji, nezvládáme (materiálně, finančně, psychicky, časově)"
Všechno jde, když se chce... otázka je jak moc to pak dře. Třetí dítě je zátěž, zátěž na peníze, na čas, na psychiku... ruce máš jen dvě a děti budeš mít tři jen proto že "chceš"? Chtít je strašně málo...

Máte auto? Vejdou se do něj tři sedačky? Pomáhá ti manžel? Nebo budeš na děti věčně věků sama? Skok ze dvou na tři děti je poměrně si myslím nejnáročnější... A tři malé děti jsou taky náročné na finance... ono to není jen o tom že plenky a mlíko... Malé děti rostou mnohem rychleji než velké, tudíž neustálé pořizování nových a nových věcí ze kterých mimino vyroste (jo určitě máš něco schovaného o tom nepochybuju)... ale i to třetí dítě bude chtít jíst, vejde se vám do rozpočtu, když už teď vycházíte "tak tak"?

Nechci tě od toho zrazovat, to určitě ne, ale je to krok který musíš zvážit ty a tvůj muž.. sespat si na papír pro a proti, sepsat si počáteční "pořizovací" náklady a že jich není málo.... a hlavně musíte to chtít OBA...

Jasně když to přijde SAMO, tak se to vždycky nějak "utřepe"...otázka je za jakou pak cenu

V těhle věcech nestačí to jen cítit , ale chce to zapojit trochu i rozum...