Přidat odpověď

Víš Monty, částečně máš pravdu. Já tě chápu. Být ženská,co má orgáč u každého milování a miluju se jen s tím, koho miluju, těžko pochopím znásilněnou ženskou, která i po letech "u táboráku" vzpomíná na svoje trauma. Každý máme práh snášenlivosti někde jinde, co někomu přijde jako nevítanej sex, někomu jako znásilnění. Někomu u porodu nevadí hadice v zadku a nůžky v pipce, někdo je z toho mírně řečeno rozladěný. Někdo má trauma. Což někdo, kdo si hladce porodil zdravé mimino, nemusí pochopit.

Klidně tu popíšu svůj krásný bezproblémový porod i super přístup zdravotnického pracovníka (PA). Ale to by se taky nemuselo líbit.Ten super porod jsem zažila doma v kuchyni. Ráda ho komukoliv popíšu, aby věděl, že porod může být nejkrásnější zážitek na světě - nejen zdravé dítě, ale i cesta k němu

Jako sex může být multiorgáč s milovaným partnerem, může to být i traumatické znásilnění. Nevím jak komu pomůže, když si do něj kopneš, že to i po letech moc dramatizuje. Nebyla jsi u toho,nebyla jsi ani u toho porodu, který je srovnatelný (intimitou) s ilováním. Pro někoho 10 lidí a ještě k tomu řvoucích a komandujících a s nástroji v ruce může být mírně řečeno na obtíž. Jak u sexu, tak u porodu. První milování může taky někoho odradit na docela dlouho, ale jde to napravit. První porod může být už i poslední.