Přidat odpověď
Jo, jo, ponožkožrouti u nás také bydlí (btw. existuje o nich krásná dětská knížka - "Lichožrouti"). Liché fusky skladuju v pytlíku a když někomu začnou ponožky docházet, tak se pytel přebere - stejně ale prostě nepasujou. Když už najdu 2 stejné (původně), tak je jedna obarvená nebo sepraná. Takže na stavbu či sekání trávy máme více ponožek než do práce...
Také máme doma sponkožrouta, lžičko-žrouta a nedávno to vypadalo i na rovnátko-žrouta.
Daleko mě spíš děsí, že mám také v bytě několik bludných kořenů, po jejichž překročení zapomínám, kam jsem šla, pro co jsem šla a co jsem vlastně chtěla. Už ani nefunguje se vrátit zpět přes kořen.
Jenom ta letadla u nás zatím snad nepadají a lodě se potápí jen ve vaně.
Předchozí