Přidat odpověď

Popravdě mně hovory o porodech, kojení, plínách a miminkách nudí, ale popuzuje mě, že pořád ještě tu nastávají okamžiky, kdy si někdo vrcholně drze dovolí rozhodovat o někom jiném, nebo o dítěti někoho jiného, což se stále, urputně a úmorně děje v našich porodnicích, bez ohledu na zákony, na vůli a souhlasu jedince atd.
Nadzvedává mě to ze židle a považuju za temnotu a středověk, že se něco takového děje. Proto v takových případech reaguju.
Nemělo by se to dít ani jedincům, kteří o téhle problematice nemají ani potuchy. Bohužel, tím, že nemají potuchy, se traumatu nevyhnou, jenom se vydere na povrch někde jinde a možná způsobí i něco horšího, než jen bolestný výkřik na první straně Rodiny, možná způsobí hororový příběh, vyprávěný právě z očí do očí (pod heslem ať si to užije taky) a tam pro postiženého, na rozdíl od té první strany není úniku.

Raději tedy ten psaný text, před kterým se lze schovat.