Přidat odpověď

Petro, ale ty porody, stejně jako početí přece moje vztahy k dětem ovlivní, stejně tak, jako to ovlivní i ty děti samotné. Prostředí (a do toho patří i způsob příchodu na svět) má vliv na vazby mezi rodiči-dětmi stejně jako geny.

Ano, nejsme zvířata, v přírodě by většina samic po porodech, jaké jsou v českých porodnicích (neopodstatněné zásahy do běhu porodu, neexistující bonding po porodu) svoje mláďata odvrhla a odmítla se o ně starat, my máme jakýs takýs civilizační obal, který odtlačí instinkty do pozadí a díky němu se o svoje děti v naprosté většině případů postaráme ať už je porod a hodiny po něm jakékoliv, ale ty instinkty jsou jenom zasunuté, není to tak, že by neexistovaly. A bohužel se velmi často stane, že potlačené, nedořešené děje z porodu vyplavou z podvědomí ven v nejnevhodnější chvíli a z toho vznikají právě ta poporodní traumata, klidně iks let po porodu. A že poporodní trauma sakra hodně ovlivňuje dění v rodině, mezi partnery a vztah k dětem, o tom snad žádná.