Přidat názor k článku Zklamání z vysoké školy

Já jsem ze školy už dávno pryč (navíc medina má trošku odlišný režim než ostatní školy). Ale ráda bych přidala pár postřehů od dcery kolegyně, která letos dokončila magisterské studium.
Nejvíce zklamaná byla, že se dostala na státní školu, kde si přednášející dělali z přednášek holubník. Přednáška třeba začínala 9:45, takže přednášející bez problémů dorazil v 10:15-10:30. Tohle se nestalo jednou, ale stává se to pravidelně. Důvodem je, že ti lidé přednáší jak na soukromých, tak na státních školách. Jen na soukromých za to zpravidla berou dvojnásobek, takže radši dávají přednost soukr.školám a pak protože nestíhají, na státní dorazí později.
Za těch 5 let, co studovala, to posunuli na tolik daleko, že na státních školách toho odpřednáší sotva půlku toho co na soukromých.
Další zklamání bylo, že jim celý semestr chodil na přednášky totálně ožralý přednášející. Vše jsem viděla natočené na kameře v mobilu a nemám co dodat. Zatímco většina z nás, kdyby přišla takhle opilá do práce, vyhodí nás na §53, tento přednášející je tím známý, dělá to roky a vedení to evidentně nechává naprosto v klidu.
Další rozčarování přišlo, když si každý člověk vypisuje termíny zkoušek bez ohledu na ostatní přednášející, takže většině lidí se termíny kryjí a nikoho to nezajímá, naopak pak ty studenty ještě vyhodí za to, že přeci nemají hotové zkoušky. Ona tehdy u prorektora pro studijní činnost (nebo tak nějak se funkce jmenuje) doopravdy dlouze vysvětlovala, že když má jednu zkoušku od 11:00, nemůže být u druhé v 11:15.

A asi nejzásadnější rozdíl proti mému studiu - v době, kdy jsem studovala já, tak jsem vydělávala pouze o prázdninách na brigádě, jinak mě živili rodiče, pracovat při škole bylo časově téměř nemožné. Dnes je živit dítě na VŠ docela dost finančně vyčerpávající záležitost, takže studenti si přivydělávají jak to jde a pokud jsou unavení z práce, lze se jen těžko divit, že nejsou ve škole aktivní, nadšení pátrat po nových informacích a věnovat se škole ve volném času (protože buď ho stráví v práci nebo ho mají tak málo, že si ho chtějí užít).