Přidat odpověď

jo a ještě vybírej si, do kterých konfliktů se vůbec budeš pouštět... někdy to fakt nestojí za to. Můj syn je citlivej na výkyvy glykemické křivky - když má hlad nebo naopak když mu někdo dá něco sladkého (nejhorší je čokoláda), tak se chová jak utrženej ze řetězu (hladovej je ukňouranej a zaseklej, po čokoládě zase hyperaktivní a příšernej).
Dneska byl ukňouranej už při vyzvedávání ze školky. Potřebovala jsem cestou ze školky nakoupit, takže během nákupu dostal rohlík. Nedělám to ráda takhle před obědem, ale nechtělo se mi pak zase odpoledne děti rvát znovu do auta kvůli nákupu. Takhle jsme nákup zvládli docela v pohodě a holt byl oběd o hodinu později. Kdybych mu rohlík nedala, byla by určitě nějaká scéna, protože prcek prostě byl hladovej a hotovej a to se s ním nedá rozumně jednat.

Takže taky ještě vybírej které scény budeš táhnout do důsledků a které prostě jen tak zašolicháš, jen aby se dítě dostalo co nejrychleji do postele nebo k jídlu. S ospalejma / hladovejma dětma moc pořízení není, takže to se snažím moc situace nehrotit.