Přidat názor k článku S tebou mě baví jet, tati

... alespoň podle mého názoru. Souhlasím, lidé nejsou stejní, jsou různí, každý je individuum a to by se mělo respektovat, ať už jde o ženu či muže, o černocha či bělocha atd.

Ale k Tvému příkladu - to že tu večeři umíš uvařit, přece není díky tomu, že jsi žena, ale proto že ses to prostě někdy naučila a tuto dovednost dnes uplatňuješ. Možná Tě to i baví a děláš to často, nebo Tě to sice nebaví, jste ale momentálně v rodině tak domluvení, že z nějakých důvodů to máš teď na starosti spíše Ty. Dohoda se může změnit a bude to jinak. Každopádně to ale přednostně o TVém pohlaví, ale o nějaké konkrétní činnosti či dovednosti, kterou může dělat každý kdo se jí naučí. Tak nechápu, proč by ses měla stydět za vaření večeře???

Já bych se za to nestyděla - stejně tak se ale nechci stydět za to, že mě třeba vaření moc nebaví. A to je podle mě mnohem častější "společenský tlak" - že se člověk jen proto, že je náhodou žena, musí ospravedlňovat pokud neumí/nechce (nebaví ho to) vařit - zatímco u muže by se nad tím málokdo pozastavoval. A to mi vadí, ta dvojkolejnost, dvojí metr, že to přetrvává i v dnešní době!

Já osobně si myslím, že by takové ty základní dovednosti (jako uvařit/připravit jídlo, vyprat prádlo, udělat menší opravy, hospodařit s penězi, poradit si s papírováním) měl ovládat každý člověk alespoň na nějaké minimální úrovni, když vstoupí do dospělákého života; prostě to bude potřebovat. Jak moc se těm činnostem pak bude (muset) věnovat, zda si s něčím třeba nechá pomoct, něco jiného se naopak sám nauči dokonale, to už záleží pak na něm a dalších okolnostech. Ale je to taková vybavenost do praktického života a myslím/doufám že se tato skutečnost už zohledňuje snad i na školách...