... - co s tím pořád máš ;-)?
Mluvím o poněkud svazujících a podle mě zbytečných a přežitých stereotypech, které ke konfliktu vést MŮŽOU, ale nemusí - pokud se to podaří vyřešit konstruktuvní komunikací tak jak píšeš! To je samozřejmě nejlepší.
S mým manželem to jde (ale já bych ani nemohla být s člověkem, se kterým to nejde - i podle toho si člověk přece vybírá partnera), ale někdy popněkud zaraženě zjišťuji že to ještě pořád není samozřejmé, že dost chlapů i ženských žije ještě stále tak v zajetí těch klišé, že jakékoloiv vybočení partnera z tohoto sterotypu považuji za útok a reaguji na to agresivně nebo jinak nepřiměřeně (podle mě). Někdy je pak dohoda těžká, když jeden odmítá na svyých předsudích cokoliv měnit, komunikace je potom zcela iracionální... :-(
Paradoxne (?) možná ti lidé, co o tom tzv. "konfliktu pohlaví" alespoň něco vědí, uvědomují si přetrvávající stereotypy ve společnosti atd., mají lepší předpoklady se ve vztahu spolu domluvit bez konfliktů, právě protože pro ně ta klišé a zažité postupy nejsou neměnná, ale námětem k diskusi a případné změně.
Naopak ti co tvrdí že žádný "konflikt pohlaví" neexistuje, se těch klišé často zarytě drží, nepřipouští si že svět vypadá jinak, není černobílý a rozdělenýna ženy-muže, bělochy-černochy atd., a reagujé agresivně když tuto jejich jistotu někdo "napadne"/zpochybní.
Ono podle mě vlastně vůbec nejde o "konflikt pohlaví", ale obecně o konfrontaci skutečností, že LIDÉ jsou individua s jinou skutečností a sice té, jaké o nich existují škatulky, kam se údajně mají vejít (podle pohlaví/genderu, etnika, věku...). Tyto dve skutečnosti se střetávají, ať už chceme nebo ne. Ale řekla bych že ti kteří o tomto střetu a existenci škatulek věcí, se jich spíš dokážou zbavit než ti co si mysí že škatulky jsou "přirozený řád světa" - na tom se totiž těžko neco mění...
Předchozí